Takový byl BLACK DIAMOND Drytoolcup 2012

Po více než měsíc trvající přípravě den D. Cesty postavené, závodníci přihlášení a jedem. Den který má v průběhu více jak 24 hodin a vzpomínce se slije do jediné vteřiny. Takové vteřiny, jakou je ta jediná kapka slivovice ve dvacet let zakopaném sudu.

Jak jinak z pozice pořadatele vnímat závod, kterého se účastní několikanásboný mistr Slovenska Juraj Švingál, aktuálně nejlepší český drytoolingový závodník Mirek Matějec nebo loňský vítěz a pravidelný účastník IWC Alexandar Mataruga. Už jen tito závodníci, dávají předpoklad dramatického průběhu závodu. No a když vám pak v půlce týdne přistane mail v němž účast potvrdí dvojnásobná světová šampionka, vítězka ME 2012 a vítězka celho IWC 2012 Angelika Reiner. No tak to se prostě už opravdu hodně obtížně hledá přirovnání.Sobota, 8.12.2012, 7:00 „Dobré ráno Vietname…“ (no a dál už to asi znáte…)

Ráno ještě dolaďění banerů, zapojit počítač, tiskárnu a první problémeček. Tiskárna nejede, díky všem za snahu problém vyřešit (původcem byl můj Jonáš a jeho hrací papírek), takže po rozborce a sborce tiskárna jede. Vrchí E.T neboli IT Tomášek spolu se svličnou asistentkou distribuují startovní čísla, rozdávají dárky od našich partnerů a chvíli dokonce propuká panika, jestli bude 60 čísel dost. Musí, protože jinak nevím jak to časově zvládneme.

Kontrolně zabíhám do party stanu a hle, nějak nám chybí stoly a lavice. Nedorozumění se rychle vysvětluje, ale jak je vyřešit. Nakonec máme domluvené stoly, domluvené lavice a díky klukům z MEVY a jejich náklaďáčku je máme i jak sem dostat. Jen přibylo zase pár šedivých vlasů na mé lysině.

Výklad pravidel a jejich překlad a předlézáme. Než se cesty předlezou a vysvětlí máme deset, aréna otevřena, býci vpuštění, olé….

Překlad výkladu pravidel

Chlapáci lezou pět cest. Začínají v pěti skupinách a rotují hned za sebou. Jeden leze, druhý se navazuje a i tak mám pochybnost, zda to stihneme do čtyř odpoledne odlézt. Když dá navíc na druhé nejtěžší a nejdelší cestě hned druhý lezec „topinku“ tak si říkám, jestli jsem to nepostavil moc lehký.

Tom Lenc v nejdelší kvalifikaci

Něžných stvoření se na start postavilo devět, takže je nemusíme tolik honit. Lezou pěkně v klidu, jedna po druhé jak jim to vyhovuje.

Cesty jsou stavěné tak aby si všichni zalezli, ale pokud chce někdo dát všechny topy, tak je potřeba zabrat. Na Vertical Limitu (kvalifikace č.2) jsou někteří trochu zaskočeni nástupovým skokem, ale jak tak koukám do výsledkové listiny, popasovali se sním bez problémů všichni.

Vertical Limit

Kvalifikace běží, v párty stanu vytopeno, gulášek „par excelance“. Závodníci lezou jako o život a od Olympie se nám rozšiřuje na zimním sluníčku skupinka diváků. Divácká soutěž jde do prvního kola. Kolikrát ja na reklamních banerech, vlajkách a strukturách stěny logo BLACK DIAMOND? Protože je jich opravdu hodně dáváme toleranci +/- 5. Většina odpovědí byla správných v toleranci od 40 do 50, kdy tím nejsprávnějším číslem bylo 45. Úderem 13:00 zalovil Špek v hudysporťácké igelitce a vylosoval ze správných odpovědí výherce batůžku BLACK DIAMOND.

Kvalifikace

Kvalifikace mužů se nám mezitím přehoupla do druhé poloviny, dámy odlezeno vše, takže je potřeba spustit kvalifikaci rychlosti.

Nejdelší chlapská kvalifikace

Bohužel převoz ze Svitav do Brna nevydržela jedna časomíra, takže finále rychlosti bude potřeba odměřit ručně. Řízení kvalifikace se ujímá Špek a jde mu to pěkně od ruky, stejně jako závodníkům. Nakonec se neuvěřitelné stává skutečností, kvalifikace obtížnosti i rychlosti je dolezena včas a na čas může začít finále.

Rychlost

Do finále rychlosti jdou z časových důvodů pouze čtyři muži a plánované čtyři ženy. Holky se doluvily na tom, že si o cestu losují, nebo jedna z nich přenechává volbu soupeřce. Jako první lezou Angelika Reiner proti domácí Martině Kratochvílové. Martina jako domácí přenechala volbu cesty Angelice. Velmi těsný rozlez vyhrála Angelika a hned se chystají borci, kteří cesty lezou s prostřídáním obě. Nejprve Milan Dvořáček se Zdeňkem Pelíškem, kdy v obou cestách vítězí Milan. Druhou ženskou dvojicí jsou Tjaša Kosič a Barbara Zwerger. V rozlezu vyhrává Barbara, takže je jasné, že finále rychlosti se stane jihotyrolskou záležitostí. Druhou finálovou dvojici chlapů jsou „motorová myš“ Tono Suchý a „muž, který nataženou paží dosáhne do poloviční výšky většiny stěn – Jozef Leško. O zlato po těsném rozlezu poleze Tono Suchý a Milan Dvořáček.

Nejprve se ale musí lézt o třetí místo. První známou medailistkou se tak stává Martina Kratochvílová, která v rychlosti obsadila třetí místo. V souboji PepihoLeška a Zdenka Pelíška bohužel minul Zdeněk v první cestě topový chyt a pád podle letošních pravidel znamená prohru v rozlezu. Bronz tak putuje na Slovensko.

Angelika Reiner a Barbare Zwerger v rozlezu rychlosti o první místo

O vítězství nastupují nejprve dámy a nejrychlejší lezkyní večera se stala Angelika Reiner. Vchlapech vítězí na první cestě Milan Dvořáček a Tono tak v druhé zásí vše na jednu kartu. Pod vrcholem vynechává jeden chyt, skáče na top, vítězí a v součtu časů je tak o 0,10 s rychlejší.

Vítězky rychlosti – 3. místo Martina Kratochvílová, 2. místo Barbara Zwerger, 1. místo Angelika Reiner

I přes velmi chladné počasí je divácká kulisa bohatá a aby nám diváci nezmrzli jsou v prstoru rozmístěny plynové ohřívače MEVA, které vykonaly za celý den obrovskou službu nejen v prostorách závodu, ale hlavně v prostorách zázemí a party stanu. No a když nám diváky ještě rozhýbává muzika Red Bull „káry“, tak to myslím nebyla zima snad nikomu. No možná jen trošku.

Pro ženy je jako finále připravena cesta „FLAMEWAR“ s navrženou klasifikací kolem M8 a délkou cca 25 m.

Jako první nastupuje do finálové cesty po kvalifikaci šestá Maria Šoltésová. Pomalu, na jistotu řeší vyrovnanou, ne příliš náročnou spodní část cesty až k prvnímu bouldru za spo´dák a následnému přechodu přes ledový špalek do hlavní struktury. Ještě zvládá překrok do struktury, ale na první pastový chyt už to síla nepouští.

Tjaša Kosič

Z pátého místa nastupovala do finále Tjaša Kosič ze Slovinska. Plynule vyklepává a leze spodní pasáž cesty, ale přeci jen působí trochu nejistěji než Maria. Nakonec se pro ni stává osudným nátah ze spoďáku. Maria si tak minimálně o jedno místo polepšila.

Anastasija Davidova

Po kvalifikaci čtvrtá byla další ze slovinských závodnic, Anastasija Davidova. Nastupuje a leze velmi elegantně, bez problémů přelézá spoďák a přechod přes ledový špalek řeší elegantním rozštěpem, ale nakonec padáv kroku do chytu v němž skončila Maria.

Martina Kratochvílová

Za mohutného povzbuzování publika nastupuje po kvalifikaci třetí Martina Kratochvílová a všichni čekají, že se pořadí na vedoucí pozici bude měnit. Nástup je s přehledem, kamenné chyty na jistotu, dlouhý tah a ledový špalek. Martina leze dál, ale jakby jí docházela síla, v traverzu začínají střílet nohy a přechod ze struktury do protější stěny už je nad její síly. Odpověď je hned jak přijede dolů, totálně zmrzlé ruce. I to je drytooling, ale i tak je pro tuto chvíli vedoucí závodnicí.

Barbara Zwerger

Z druhého místa nastupuje Barbara Zwerger. Závodnice z jižních Tyrol, Itálie. Spodní pasáž je pro ni rozcvičkou, místa v nichž ostatní holky bojovaly řeší s rezervou a místo pádu Martiny pomocí paragána. Krátce vyklepává a pokračuje dál. Poslední technická pasáž a už jen dobré chyty, ale do kopce. Dlouhé kroky sází jeden za, za chvilku má i cepíny v ledovém bloku pod vrcholem a nakonec svaká top. První top finálového rozlezu obtížnosti a publikum s napětím očekává jak si povede Angelika.

Angelika Reiner

To nejlepší na závěr ženského finále, úřadující Mistryně svět a Evropy, Angelika Reiner. Spodní pasáží téměř běží, traverz ve středu cestu lahoučko přibrzdí, nevyklepává a leze dál. Kameny jsou za ní a jde delší kroky v převisu. Zcela vynechává ledový špalek a raději jde přímo dlouhý krok pod vrcholový chyt. V posledním kroku, ale jako by ztrácela jistotu. Zakládá jeden cepín do topu, nabírá lano, ale to jako by táhlo. Z posledních sil téměř v pádu cvaká, jedna zbraň zůstává v topovém chytu. Když přijíží dolů má zmrzlé ruce tak, že do nich nahoře nemohla pořádně chytit lano na cvakání.

Barbara Zwerger

Vítězkou se tak stává Barbara Zwerger, na druhém místě Angelika Reiner a na třetím Martina Kratochvílová.

Rychlá výměna několika expresek, propnutí lana do chlapského směru a jdeme na to. Chlapské finále začíná traverzem tří dlouhých kroků a hned přechod do stěny je lépe řešit mírně dynamicky. Pak následuje pasáž kamenných a plastových chytů až k prvnímu ledovému špalku, dlouhý,dynamický krok z dobré díry v ledu do chytu na struktuře a traverz vlevo přes plastové a kamenné chyty k druhému ledu. Následuje kámen, dlouhý tah do spoďáku a místo, které dalo cestě název. Dlouhý tah ze spoďáku a přesné umístění zbraně do ne zcela dobrého chytu. Pak už po dobrých delší tahy ve stropě udýchat až do konce. Název cesty „FLY OR DIE“, délka cca 32/33 m a obtížnost zřejmě přes M10. jinak český překlad zní „Lítej nebo zdechni“.

Jozef Leško

Jako první nastupuje Pepi Leško ze Slovenska. Přeběh traverzu, opatrně po kamenech vzhůru, natahuje se do ledu, ale jako by se mu chyt na struktuře zdál daleko a něvěřil si na poskok. nakonec se rozhoduje zariskovat zasekává do nepředvrtaného ledu a při pokusu o posun vzhůru led vylamuje a padá.

Jano Korenko

Dalším v pořadí je opět slovenský závodník Jano Korenko. Na jistotu zčáteční traverz, velmi odvážné řešení kamenných chytů a máme tu ledový špalek. Také se mu nelíbí poskočení a chce krok vyřešit staticky, umisťuje cepín odobně jako Pepi, výraznější krok nahoru, snaží se umístit zbraň do plastového chytu, ale než se mu to podaří spodní ruka povoluje a následuje pád. Velmi těsně překonal Pepiho.

Damir Behlic ve svém pokusu mimo soutěž

Ze šestého místa po kvalifikaci nastupuje Damir Behlic z Chorvatska. Dva dlouhé nátahy, zakládá zbraň do díry na posledním špalku před překrokem do stěny, vylamuje cepín a padá. Hrot byl v dřevě příliš mělce a stejně jako v ledu je toto chybou závodníka. Každopádně Damir má na víc a tak dostává už mimo soutěž ještě jeden pokus, ketrým se dostal až na držený chyt ve struktuře, takže opravdu škoda toho vylomení, bylo by to čtvrté nebo páté místo. Takto zatím poslední ve finále.

Na pátém místě se v kvalifikaci umístil Anton Suchý, vítěz rychlosti. Nekompromisním stylem se pouští do cesty a pokračuje až k ledovému špalku a ten jako by jeho energii zmrazil. zakládá díru, ale nechce se mu poskočit. Zkouší to stejně jako Pepi Leško a stejně jako on vylamuje cepín a padá.

Alexandar Mataruga

Ze čtvrtého místa postoupil do finále loňský vítěz, Alexandar Mataruga. Jako by ho loňské vítězství svazovalo, leze celou spodní část dost křečovitě. Přechod z ledového špalku do struktury nakonec řeší dlouhým křížovým přesahem a jako by se uklidnil, nabyl jistotu se nekomromisně řítí dál. Pod klíčovým skokem v hornít řetině vyklepává a nakonec je přelézá. Dva chyty pod topem mu dochází čas. Každopádně zatím nejlepší chlapský výkon večera.

Juraj Švingál

Ihned dalším závodník je průběžně třetí Juraj Švingál, vítěz z roku 2009. Velmi pěkně leze spodní pasáž, ale i na něj jako by ledový špalek mrazil jeho schopnosti. Se štstím opatrně přelézá pře led, který se vylomil s Pepi Leškem i Tono Suchým, ale jako by jej tento krok stál příliš mnoho sil. V místech, kde Alexandar zrychloval musí Juraj vyklepávam a pod klíčový skok dolézá výrazně unavenější než Alexandar Mataruga. Předvádí úžasný boj a nakonec těsně pře koncem limitu doskakuje, ještě dva kroky a pád. Zatím druhé místo a dva poslední závodníci v izolaci.

Na řadě je Janez Svolšjak, mladý slovinský závodník. Probíhá spodní pasáž, spolu s Mírou Matějcem byl jediným kdo topoval kvalifikační cestu číslo 5. Už jednou v Brně skončil čtvrtý a letos by se chtěl na stupně vítězů prodrat. M8lem se mu stává osudným kamenný chyt u třetí expresky. Sklouznutí cepínu jej však trochu znervoznělo a jistota se pomalu začala vytrácet. Přechází na špalek, poskok se mu nelíbí, zkouší zavěsit za horní okraj leu, ale vylamuje stejně jako všichni ostatní, kteří se rozhodli pro toto řešení.

Mirek Matějec

Posledním závodníkem je Míra Matějec. Loni třetí, v letošním roce po dlouhé době český finalista závodu IWC. Jediný zástupce České republiky v tomto skvělém finále.

Nástup přes dlouhé kroky a přechod do stěny bez zaváhání, jisté a klidné lezení k ledovému špalku. Cepín zakládá perfektně do díry, namotá čtyřku a hp nahoru. Přesně podle představy stavěče. Síly plno , jde dál. Následuje spoďák z něhož se dá cvaknou a jeden krok pře docela dobrý kámen. Míra se rozhoduje kameny vynechat a zkouší skočit až do velkého chytu pod horním okrajem struktury. Míjí a zpětný kyv jej shazuje i ze spodního chytu. Taktická chyba, která zastavila naprosto bezchybně rozběhnutý rozlez. Míra tak opět po roce končí na třetím místě, jako nejlepší český závodník.

Alexandar Mataruga, Mezinárodní Mistr České republiky 2012

Pak už následoval jen přesun do klobáskami mírně vyuzeného stanu. Gratulace vítězům a předání věcných cen od našich partnerů. Než tedy dojdeme k pikantnostem „Apres Tool party“ je asi na místě poděkovat.

Vzhledem ke krásnému, ale mrazivému počasí patří obrovský dík plynovým ohřívačům firmy MEVA a plynu od FLAGY, protože nám splou se stanem PIVOVARU NOVÁ PAKA umožnili zajistit dostatečně komfortní zázemí závodu.

Nemenší dík pak patří našemu generálnímu partneru, kterým je BLACK DIAMOND a pomáhá nám závod jak zrealizovat tak poskytuje ceny pro závodníky.

Závod by se také neuskutečnil bez finanční podpory města Brna, za poháry pro vítěze pak děkujeme primátoru města Brna Bc. Romanu Onderkovi, MBA, který nad letošním ročníkem převzal záštitu.

No a samozřejmě naše poděkování patří i našim dalším partnerům – HUDY sport, Nákupní a zabavní centrum OLYMPIA, TENDON, SINGING ROCK, TILAK, ROCK EMPIE, OeAV, Horolezecká škola ClimbOn, TR walls a Chiempanzee

Za muziku i držení těla i ducha organizátorů při smyslech pak naše díky patří klukům z RED BULL.

Finalisté MMČR BLACK DIAMOND Drytoolcup 2012 v lezení na obtížnost

Medailisté s poháry statutárního města Brna
1. místo Angelika Reiner a Alexandar Mataruga
2. místo Barbara Zwerger a Juraj Švingál
3. místo Martina Kratochvílová a Mirek Matějec

No a večírek. To asi nebudu popisovat, to se musí zažít a hlavně bych mohl poškodit mediální obraz sportovně velmi hodnotné akce. A jelikož s oblibou říkám, že zážitek nemusí být dobrý, hlavně když je silný, tak tentokrát to bylo dost silný a hlavně i dobrý. Takže příští rok doporučuji neodcházet příliš brzy.